|
|
Suburbanizace města Olomouc a její vlivy na jádrové město a okolí
Maršálková, Marcela ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na rezidenční suburbanizaci v rámci města Olomouce a jeho zázemí. Cílem práce je na základě dostupných dat určit míru intenzity suburbanizace jednotlivých sídel a podle tohoto hodnocení vybrat obce s vyšší intenzitou, které budou následně podrobeny šetření, dle kterého lze určit, do jaké míry jsou těmito procesy ovlivněny a co dokáží nabídnout svým občanům. Následně budou vybraná sídla hodnocena také z hlediska urbanistického a architektonického řešení nové zástavby. Na závěr bude provedena podrobná analýza nejintenzivněji suburbanizované obce.
|
|
|
Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci
Starý, Jan ; Khaddour, Ahmed (oponent) ; Cupal, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma Historický vývoj výstavby bytových domů a jeho vliv na tržní ceny bytů v současnosti v Liberci provází problematikou korelace mezi stavebními slohy a jejich cenou v současné době. Je rozdělena na 2 části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů jako je bydlení, bytový fond, trh s byty a jeho selhání, na které navazuje dějinný popis ve výstavbě bytových domů. V dalších kapitolách této části práce se hovoří o územním plánování a bytové politice. Praktická část nahlíží na toto téma z pohledu konkrétního města, kterým je Liberec. U něj jsou uvedeny základní informace o místních podmínkách, dějinách architektury a následně prostřednictvím databáze komodit realitního trhu ověřovány zmíněné korelace ceny a epochy výstavby. Hlavním pramenem zkoumání je v diplomové práci porovnávání průměrných cen za m2 u jednotlivých typů budov. V průběhu a na konci práce jsou výsledky okomentovány a vzájemně porovnány.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
VÝZVA JMÉNEM VENKOV
Klumparová, Petra ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dnešním venkovem. Hledáním základních principů v oblasti územního plánování vznikl názorný Manuál, který klade důraz především na urbanistické otázky a na některé z nich se snaží odpovídat srozumitelnou formou. V převážné části se jedná o schémata, skici, vizualizace apod. Jedním z klíčových témat se stala otázka nové výstavby a tzv. satelitů. Manuál pro tento styl zabírání území nabízí alternativu a motivuje ke vzniku kvalitnějšího prostředí. Základní principy jsou aplikovány na konkrétní obec. Přidanou hodnotou práce je konzultování konceptu Manuálu s devíti starosty vesnic, kteří se dělili o své zkušenosti s výstavbou a plánováním v území a podali zpětnou vazbu k některým kapitolám. Podnětné postřehy starostů jsou v Manuálu zapracovány. Přílohu manuálu tvoří “Příklady dobré praxe”, které přinášejí inspiraci pro tvorbu regionální architektury. Záměrem je nabídnout tento Manuál všem, kteří se podílejí na vedení menších obcí.
|
|
|
Srovnávací analýza nové zástavby v okolí města Brna
Uličný, Karel ; Fajkus, Jiří (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje analýze podkladů pro realizaci nové zástavby v širším okolí města Brna. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením a charakterizací jednotlivých etap realizace stavebních parcel v podobě technických sítí a komunikací na zemědělských plochách (greenfields), určených pro residenční bydlení. V empirické části jsou uvedeny cíle a metodologie výzkumného šetření a je rozdělena na dvě části. První část případové studie se věnuje porovnávání a analyzování nákladů a výnosů developera vybraných lokalit satelitních městeček. V části druhé je upřena pozornost na samotný vývoj ceny pozemků a poukazuje na položky ovlivňující zisk či ztrátu developera. V poslední kapitole se autor práce věnuje tvorbě předběžného výpočtu, pomocí kterého může developer zjistit, zda vybraný projekt satelitního městečka bude úspěšný, nebo nikoli. V závěru diplomová práce poukazuje na důležité faktory, ovlivňující úspěch projektu satelitního městečka.
|
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
Připrava pozemků pro developerský projekt
Černý, Petr ; Lukelová, Petra (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je příprava pozemků pro developerský projekt. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány procesy, nutné k zahájení, přípravě a realizaci developerského projektu. Jedná se o vznik samotné myšlenky výstavby, o problematiku územního plánování, jednotlivé fáze developerského projektu, o financování developerského projektu, o zajištění právního vztahu k pozemku a o zasíťování pozemku určeného pro výstavbu. V praktické části práce je popsán rozdíl mezi developerským projektem přípravy pozemků pro výstavbu rodinných domů, který byl iniciován a řízen obecním úřadem a neřízenou zástavbou na pozemcích obchodníka s nemovitostmi.
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
host ::
RSS.